Obec Ratměřice je členem svazku obcí nazvaným Mikroregion Džbány. Mikroregion je složen ze sedmi obcí a dvou měst jižní části Středočeského kraje.
Titulní strana » Víte že
12.08.2010
Možná se vám tato informace nezdá správná, ale je to tak. První ratměřická pouť se totiž konala v roce 1911. Předtím v Ratměřicích pouť nebyla, byla však v obci držena s poutí jankovskou na sv. Annu.
05.03.2009
Meziválečný majitel ratměřického zámku JUDr. Vladimír Kabeš má v Praze svou ulici. Nachází se ve Vysočanech a jeho jméno nese od 8. dubna 2008.
24.02.2009
Jedna z možností vzniku a pojmenování naší vsi předpokládá, že ji založil příslušník nižší šlechty Ratmír. Toto poměrně oblíbené staroslovanské jméno se dostalo i do názvu knihy. Napsal ji Jan Vávra a vyšla tiskem a nákladem knihtiskárny J. Otto v roce 1874.
09.02.2009
Podle pověstí byly Hartmany vyhlášeným nalezištěm podivné rostliny , které se říkávalo "vaňour" nebo také "čertův zub". V noci její hlíza hlasitě mlaskala, rostlina se všelijak kroutila a pohybovala. Říkávalo se, že je dobrá hlavně pro koně, kteří jsou po ní zdraví a čilí. Nejlepší byla vykopaná o svatojánské noci, kdy měla mnohem větší čarovné účinky.
03.02.2009
O tom, co podivného se děje na kopci a v lese Hartmany, vyprávějí různé místní lidové pověsti. Například tady pobíhají hejkalové. Stačí zavolat a hejkal sedí člověku na zádech a nepustí se. Ještě horší je v Hartmanech potkat černého psa, který střeží habrovský poklad.
01.02.2009
Dendrochronologický výzkum kostela sv. Havla v Ratměřicích v roce 2008 odhalil nečekanou informaci o stáří krovu nad presbytářem.
29.01.2009
Ratměřice snad již od 14. století náležely ke statku ženského kláštera v Louňovicích. Když se r. 1420 kláštera zmocnili Táborité a zničili jej, připadly Louňovice i s Ratměřicemi městu Hradišti Hory Tábor. Z těch dob zaznamenal ultrakvistický farář Václav Rosa, který působil v letech 1540 - 1543 ve Vlašimi, tuto zajímavou epizodu.
29.01.2009
Zajímavý střípek z historie ratměřické hospody skrývá kniha českého spisovatele Norberta Frýda Hedvábné starosti. Ve svých vzpomínkách na rodovou historii nám odhaluje, že předkové jeho tatínka pocházeli právě z Ratměřic.
28.01.2009
Po třicetileté válce v 17. století vlastnila vrchnost větší část pozemků a ostatnímu lidu nastala povinnost robotovat, tedy pracovat bez náhrady, na panském. Předepsaný rozsah této povinnosti dát vrchnosti svou sílu, nářadí a potah, známe v Ratměřicích z Tereziánského katastru z roku 1757. Ve prospěch Františka Xavera svobodného pána ze Sternthalu tak muselo být k dispozici10 robotníků s volským spřežením čtyři dny v týdnu, 5 robotníků pěších čtyři dny v týdnu a 2 pěší robotníci tři dny v týdnu.
Strana: 1 z 1 |
Obec Ratměřice | Mapa webu |RSS-aktuality | Prohlášení o přístupnosti