Zakladatelem osady Ratměřice byl zeman Ratmír, po němž dostal jeho rod i osada jméno Ratmířici, později Ratmířice a Ratměřice. Kostel sv Havla se připomíná jako farní již roku 1350. Ratměřice se staly snad již od 14. století součástí majetku louňovického kláštera. Když se Táborité roku 1420 zmocnili kláštera a zničili jej, připadly Louňovice i s Ratměřicemi městu Tábor. V majetku města zůstala osada až do roku 1547 , kdy král Ferdinand vzal Táborským všechen majetek. Roku 1548 koupil Ratměřice Oldřich Skuhrovský ze Skuhrova.
Dne 6. března 1645, kdy vyvrcholila bitva u Jankova, vyhořela celá ves i s kostelem a po plné tři roky se zde nikdo neusazoval. Ještě dlouho po ukončení třicetileté války trvalo , než se osada z této zkázy vzpamatovala a začali se zde usazovat první hospodáři. Až do roku 1665 zůstali Ratměřice při statku Vlašimském. Když pak zemřel majitel Vlašimi - František Vilém z Talmberka, zdědil Ratměřice jeho syn Rudolf František Ferdinand z Talmberka a připojil je k Jankovu, kde rod Talmberků již od roku 1418 vládl.
Dne 2. října 1702 koupil Jankov a Ratměřice od Rudolfa z Talmberka Jan Antonín Kořenský z Terešova. Ten byl od roku 1705 povýšen do hraběcího stavu a rok na to vystavěl v Ratměřicích zámek a přeložil sem své sídlo z Jankova natrvalo.
V roce 1822 připadlo panství hraběcímu rodu Chotků z Chokova a Vojnína. Z tohoto rodu vynikal jako praví český kavalír hrabě Otto Chotek. Rozšířil a zvelebil zámecký park i oboru, do zámku snesl z různých končin krásné a cenné věci a stal se velikým dobrodincem místního kostela i chudiny.
V parku jsou evidovány vzácné dřeviny, zvláštností jsou dva sekvojovce obrovské v současnosti největší v České republice. Zámek i park jsou nyní v soukromém vlastnictví.
První písemná zmínka: 1220 ( Dalebor z Ratmeric)
Stavba kostela sv. Havla: 1. čtvrtina 13. století
Stavba zámku: 1. čtvrtina 18. století
Významná událost: 1645 bitva u Jankova
Významní majitelé vsi:
První zmínku o existenci Skrýšova máme z roku 1318. V tomto roce se připomíná vladyka Ondřej ze Skrýšova. Zdá se, že Skrýšov patřil současně s Ratměřicemi ke klášteru louňovickému až do roku 1420 a potom do roku 1547 husitské obci Táboru. O rok později byl připojen ke statku popovickému a roku 1571 jankovskému. Část vsi patřila od začátku 17. století rytířům Chobotským z Ostředku na Bedřichovicích, později ( r. 1623) připadl celý Skrýšov k Jankovu.
V roce 1856 si skrýšovští osadníci postavili na návsi kapličku. Stojí vlastně ve zdi na zahradě u statku č.7, pouze vchod je z návsi. Poblíž kapličky si postavil sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1909 malou zbrojnici.
První písemná zmínka o vsi (Hyrzin) pochází z roku 1318.
