Historie obce

Ratměřice

Zakladatelem osady Ratměřice byl zeman Ratmír, po němž dostal jeho rod i osada jméno Ratmířici, později Ratmířice a Ratměřice. Kostel sv Havla se připomíná jako farní již roku 1350. Ratměřice se staly snad již od 14. století součástí majetku louňovického kláštera. Když se Táborité roku 1420 zmocnili kláštera a zničili jej, připadly Louňovice i s Ratměřicemi městu Tábor. V majetku města zůstala osada až do roku 1547 , kdy král Ferdinand vzal Táborským všechen majetek. Roku 1548 koupil Ratměřice Oldřich Skuhrovský ze Skuhrova.

Dne 6. března 1645, kdy vyvrcholila bitva u Jankova, vyhořela celá ves i s kostelem a po plné tři roky se zde nikdo neusazoval. Ještě dlouho po ukončení třicetileté války trvalo , než se osada z této zkázy vzpamatovala a začali se zde usazovat první hospodáři. Až do roku 1665 zůstali Ratměřice při statku Vlašimském. Když pak zemřel majitel Vlašimi - František Vilém z Talmberka, zdědil Ratměřice jeho syn Rudolf František Ferdinand z Talmberka a připojil je k Jankovu, kde rod Talmberků již od roku 1418 vládl.

Dne 2. října 1702 koupil Jankov a Ratměřice od Rudolfa z Talmberka Jan Antonín Kořenský z Terešova. Ten byl od roku 1705 povýšen do hraběcího stavu a rok na to vystavěl v Ratměřicích zámek a přeložil sem své sídlo z Jankova natrvalo.

V roce 1822 připadlo panství hraběcímu rodu Chotků z Chokova a Vojnína. Z tohoto rodu vynikal jako praví český kavalír hrabě Otto Chotek. Rozšířil a zvelebil zámecký park i oboru, do zámku snesl z různých končin krásné a cenné věci a stal se velikým dobrodincem místního kostela i chudiny.

V parku jsou evidovány vzácné dřeviny, zvláštností jsou dva sekvojovce obrovské v současnosti největší v České republice. Zámek i park jsou nyní v soukromém vlastnictví.

Obec v historických datech

První písemná zmínka: 1220 ( Dalebor z Ratmeric)

Stavba kostela sv. Havla: 1. čtvrtina 13. století

Stavba zámku: 1. čtvrtina 18. století

Významná událost: 1645 bitva u Jankova

Významní majitelé vsi:

• Do r. 1420 ženský premonstrátský klášter v Louňovicích p. Blaníkem
• 1420 – 1547 město Tábor
• 1622 – 1702 Talmberkové
• 1702 – 1719 Kořenští
• 1751 – 1830 Sternthalové
• 1830 – 1898 Chotkové
• 1926 – 1947 Milada a Vladimír Kabešovi

Skrýšov

První zmínku o existenci Skrýšova máme z roku 1318. V tomto roce se připomíná vladyka Ondřej ze Skrýšova. Zdá se, že Skrýšov patřil současně s Ratměřicemi ke klášteru louňovickému až do roku 1420 a potom do roku 1547 husitské obci Táboru. O rok později byl připojen ke statku popovickému a roku 1571 jankovskému. Část vsi patřila od začátku 17. století rytířům Chobotským z Ostředku na Bedřichovicích, později ( r. 1623) připadl celý Skrýšov k Jankovu.

V roce 1856 si skrýšovští osadníci postavili na návsi kapličku. Stojí vlastně ve zdi na zahradě u statku č.7, pouze vchod je z návsi. Poblíž kapličky si postavil sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1909 malou zbrojnici.

Hrzín

První písemná zmínka o vsi (Hyrzin) pochází z roku 1318.