Máme za sebou ratměřickou pouť

V půli srpna se v Ratměřicích pouť slaví od roku 1911

Možná se vám tato informace nezdá, ale je to tak. První termínově „ratměřická“ pouť se opravdu konala až v roce 1911. Předtím v Ratměřicích vlastní termín pouti nebyl, byla však v obci držena s poutí jankovskou na sv. Annu.

Roku 1910 nechalo obecní zastupitelstvo v čele se starostou Antonínem Kodedou (č.p. 3) koupit obraz Panny Marie s pozlaceným rámem za 39 korun 50 halířů. Obraz byl 15. srpna 1911 na svátek Nanebevzetí Panny Marie posvěcen a byla založena v tento den tradice ratměřické pouti, která se drží dodnes.

Že měl onen zakoupený obraz zvláštní osud, se dozvídáme z pera obecního kronikáře Josefa Pěkného. Ten popisuje rekonstrukci kostela sv. Havla v roce 1926, do které se pustil JUDr. Vladimír Kabeš s chotí.

„Když paní doktorová (jak paní Miladu Kabešovou napořád jmenujeme) si kostel uvnitř při opravě prohlédla, nelíbily se jí některé obrazy. Také obraz Panny Marie, na který jest u nás 15. srpna slavená pouť a nechala ho ze zdi sundati ještě se třemi jinými. Když byl obraz z kostela vzat, žádali občané faráře Karla Pražáka v Jankově, který u nás každou třetí neděli má mši svatou, aby obraz byl v kostele ponechán, že na ten obraz máme zasvěcenou pouť, řekl prý Františku Veselému: počkejte nějakou dobu až paní doktorová na to zapomene. A na další žádost prý řekl témuž Veselému a Františku Fulínovi, že paní doktorové se nelíbí barva obrazu, ale aby počkali, že se pověsí. Zatím byl uložen na kůru v koutě na pravé straně za lavicí pro zpěváky. Pouť držíme dále bez obrazu a obrazu se používá o Božím těle na oltář u kříže, který staví obec.“

Pan kronikář neměl manžele Kabešovi příliš v lásce, což naznačuje i poslední konstatování tohoto zápisu: „Pan dr. Kabeš ani jeho choť do kostela nikdy nechodí.“

Objektivně však musíme však dodat, že díky manželům Kabešovým kostel získal roku 1926 novou vazbu ve špici věže, která byla pobita plechem a na které byl opět vztyčen kříž (byl shozený od větru roku 1918).  Dále byly opraveny vnitřní stěny, natřeny a nalakovány všechny dřevěné prvky interiéru a kostel byl celý zvenku obílen.