Byla postavena na návsi roku 1888 a sloužila jako zdroj pitné vody pro místní obyvatele. V roce 1885 byla na prameni u cihelny postavena otevřená kamenná vodárna a odtud se voda vedla vrtanými dřevěnými rourami samospádem do kašny. Voda vytékala dvěma kovovými trubkami ze středního ozdobného sloupu. Nejprve voda volně odtékala žlábkem přes okraj žulových stěn , až později byla odvedena 100 níže do zbudované betonové nádrže a odtud dále rozvedena do usedlostí pana Macháčka, Hrbka, Nerada a Karáska pravděpodobně prvním omezeným vodovodem v obci. Osud kašny se začal naplňovat v roce 1937, kdy se začal stavět řádný vodovod z eternitových trubek. Byla potavena nová vodárna v Hůrkách. O rok později již byl vodovod dokončen a kašna byla napájena kovovým stojanem vedle kašny. Pro nedostatek vody, poruchovost kašny byl v roce 1942 úplně odpojen a tím užívání kašny jako zdroje pitné vody zcela zaniklo. V poválečné kolektivizaci vesnice v nastoleném socialismu upadla kašna v zapomění. V šedesátých letech byla zavezena zeminou a načas osázena květinami. Snad i tím se zamezilo větší devastaci a částečně se tak zachovali žulové kvádry a střední ozdobný sloup. V roce 1998 se obecní zastupitelstvo rozhodlo kašnu zrestaurovat. Tohoto úkolu se zdárně zhostila firma Skaldia a Votická stavební společnost. Tím bylo vráceno obci jedinečné dílo našich předků.
Toto místo vždy bylo bohaté na vodu, protože je v dolině, kam stéká zejména spodní voda z okolních svahů. Poblíž teče Zvěstovský potok. Sem chodili aspoň někteří obyvatelé Ratměřice pro vodu, kterou si museli do svých chalup donášet jak pro sebe, tak pro dobytek. Je zde pramen, který se využívá už déle než 500 let. Před 300 lety se nazýval pramen sv. Libora, později „svatoanenská studna“. Vodě z tohoto pramene se přisuzovaly léčivé účinky.
Kaplička nad pramenem ozdobená obrazem pochází z 20. let minulého století a byla vystavěna majitelem ratměřického zámku dr. Kabešem. Po desetiletích nezájmu se podařilo díky obci a dobrovolníkům toto místo opět upravit.
Kamenné socha stojí před kostelem sv. Havla. Zhotovena byla v polovině 18. století neznámým autorem z červeného nučického pískovce. V letech 1993/94 byl proveden její odborný restaurátorský průzkum, lokální zpevnění kamene, injektáž prasklin a celkové zpevnění plastiky. Závěrečnou fází restaurátorských prací bylo provedení barevné retuše a hydrofobizační úprava.
Kaple byla vystavěna počátku 20. století nákladem hrzínských sedláckých rodů a vysvěcena byla o hrzínské pouti 4. září 1902.
Kaple pochází z roku 1856 a postavili si ji skrýšovští osadníci na zahradě statku č. 7.
