Brzy po založení obce Ratměřice, v první čtvrtině 13. století, byl vystavěn v románském slohu 
kostel sv. Havla. Svatý Havel, zvaný též Gallus, byl původem z Irska, který se usadil v 6. století u Bodamského jezera na území dnešního Švýcarska.
Z původní stavby se do dnešní doby dochovaly jen části obvodového zdiva lodi a asi spodní část věže. Kolem kostela byl v té době vystavěn hřbitov.
Kostel byl tehdy vystavěn na nejvyšším bodě Ratměřic orientovaně, tj. směrem východozápadním, z lámaného bělošedého vápence. Někteří historikové umění (např. Podlaha, Šittler) uvádějí, že stavba vyniká „ líbeznou úměrností. Loď kostela je asi 9 m dlouhá, 6,5 m široká a 6 m vysoká a je kryta rovným stropem.
Velká oprava kostela se uskutečnila v roce 1858 a o 7 let později proběhly poslední úpravy půdorysu stavby. V roce 1865 byly ke kněžišti symetricky z obou stran připojeny dva přístavky, z jižní strany panská oratoř a ze severní strany sakristie.
Během restaurátorských průzkumů v roce 2008 byly v kněžišti odhaleny gotické malby a dendrochronologický průzkum stanovil původ konstrukce krovu do roku 1406.
Poslední velká rekonstrukce proběhla v roce 2009, kdy byl opraven vnější plášť kostela - vyspraveny omítky, nastříkána nová fasáda, vyměněny poškozené prvky krovů a položena nová střešní krytina.
